Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osobní příběh - kartářka Marie Plášilová

V lednu 2016 jsem se rozhodla pro změnu příjmení. Chtěla jsem oddělit soukromou stránku od profesní. Podařilo se, ale jenom z části. Takže se někde v reklamách budu zobrazovat
kartářka Marie Vítová. 

Vážení, v této rubrice je pro vás připraven vhled do mého osobního života. Aktuálně popis svého osobního příběhu měním, doplňuji. Nyní, tj. od ledna 2016 je aktuální změna bydliště. Přestěhovala jsem se. Vyvoleným městem jsou České Budějovice. Vím, že vhled do osobního života kartářek hodně lidí zajímá. Rovněž vím, když je možnost, že se na uplynulé období mého života klienti ptají. Na přednáškách a seminářích, které dělám, je k tomu vhodná příležitost. Ne všichni se jich zúčastní. Proto jsem se rozhodla to uvést na webových stránkách. Je tu k tomu vhodná příležitost. Ráda něco o sobě prozradím, když to pomůže druhým. Je možné se takto setkat s mým osobním příběhem v době, kdy to vyhovuje zájemcům, a chtějí nahlédnout do zákulisí života kartářky. Nejčastější jsou otázky, jak jsem se naučila výklad karet a co tomu všechno předcházelo. Také dostávám otázky týkající se současnosti. Určitě je zajímá vše, co je pod povrchem věci. Pokud mohu, odpovídám. Má to jeden důvod. Výklad karet a další techniky sebepoznání patří do oblasti „tajných nauk“, a proto jsou obdařeny nejrůznějším tajemstvím, pověrami a záhadami. Někdo používá výraz věštění z karet, ale já to nepreferuji.

 

Úvod – osobní příběh

 

Jmenuji se Marie Vítová (Plášilová) a narodila jsem se v osobní konstelaci s ústřední tarotovou kartou „3 Císařovna“. Tato osobní konstelace má archetyp (první typ) ve tvaru poháru a je sestavena celkem ze sedmi tarotových karet. Každá tarotová karta má svůj význam a odkaz. Ten se máme naučit přijmout a dokázat žít jejich význam v současném životě. Tarot nám jednoduchou formou říká, kdo jsme a kam jdeme, poodhaluje naši cestu sebepoznání. Záleží jenom na duchovní vyspělosti, zda jsme ochotni přijmout moudrý odkaz našich předků a vnímat řeč symbolů, jež celý karetní systém tarot je.

 

Jak to bylo - sebepoznání

 

Sama jsem k tomuto poznání přišla velmi náročnou cestou, kdy jsem si uvědomila hranice svých možností. V době, kdy jsem byla vážně nemocná, mi konečně došlo, že mám změnit svůj životní směr. Dospěla jsem k názoru, že mám změnit své myšlení a věnovat svou pozornost také sama sobě. V tu dobu jsem žila v rodině se svými dětmi a při náročném zaměstnání jsem studovala hotelovou školu. Současně jsem pečovala o větší rodinu a neměla čas na svůj odpočinek, ani relaxaci. Dopadla jsem na své „dno“. Prožila jsem si krizi středního věku, která pramení z nerovnováhy. Nedokázala jsem naslouchat sama sobě. Má intuice mi sice ukazovala správnou cestu, ale já jsem to nerespektovala. Nedokázala jsem tak žít. Zodpovědnost sama za sebe a svou osobní sílu jsem předala lidem kolem sebe. Tímto přístupem k životu, jsem se postupně stala závislou, nesamostatnou ženou. Byl to stav selhání a naprosté rezignace. Dokázala jsem jenom pouze prostřednictvím nemoci na sebe poukázat. Jednala jsem podvědomě. Chtěla jsem tím říci, že jsem a mám také svůj osobní život, své životní potřeby se realizovat.
Nebyla jsem výchovou vedena k tomu, že mám pečovat o svou psychickou stránku osobnosti. Neuměla jsem se prostřednictvím komunikace a dalších technik uvolnit. Neřešila jsem svůj stres. Nedokázala jsem nastolit proces harmonizace. Nepečovala jsem o svůj zdroj vnitřní energie, neznala jsem jakou technikou se vnitřně uvolnit. Neřešila jsem svůj stres. Nedokázala jsem nastolit proces harmonizace. Nepečovala jsem o svůj zdroj vnitřní energie, neznala jsem jak pracovat se svou energetickou složku osobnosti. Nedokázala jsem přesně a důsledně vyjádřit své pocity, své plány a bláhově jsem si myslela, že celé okolí ví, co potřebuji, a půjde mi vstříc. V době mé nemoci jsem slovo, jako je psychosomatika, neslyšela a význam tohoto slova jsem pochopila až následně, při hledání své cesty sebepoznání. Z nevědomého způsobu žití jsem šla postupnou cestou k vědomějšímu způsobu bytí. V tomto procesu stále pokračuji a hledám další souvislosti mezi mou cestou, zvoleným životním směrem a vesmírnými zákony. Pauza na vědomé cestě životem není.

 

Cesta ke zdraví

 

Pro mé uzdravení byla důležitá alternativní cesta společně s medicínou. Tato cesta k sebepoznání a uzdravení začala v době hospitalizace. Můj pobyt v nemocnici trval jeden měsíc. Byla to dost dlouhá doba k tomu, abych si uvědomila, kam jsem svým dosavadním přístupem k životu dospěla. Měla jsem v tu dobu doma dvě nezletilé děti z prvního manželství. O ně pečoval prozatím můj druhý manžel. Měla jsem možnost svůj život vzdát, ale já se rozhodla pro uzdravení.

 

První cesta vedla přes autogenní trénink, konsultace mého osobního problému ve skupině lidí a přijetí změny. Následovala terapie a uvolnění při hudbě, které se mnou uskutečnila paní obvodní lékařka. Tyto relaxace mohu nazvat jako řízené meditace při hudbě. Hudba mi velice pomáhala a dávala mi potřebnou sílu a víru, že vše dobře zvládnu.

Další postup už byl veden z mé osobní aktivity, poslouchala jsem stále relaxační hudbu, chodila jsem cvičit, plavat, věnovala se cyklistice a dalším vhodným aktivitám zaměřeným na mou vyrovnanost. Rovněž jsem si začala vytvářet v rodině své místo, svůj prostor k seberealizaci. Tento můj postup a postoj k životu, má proměna, začala vyvolávat odezvu v mé rodině a v okruhu přátel. Lidé mou změnu přijímali podle svých možností a doma v rodině jsem si více rozuměla s dětmi. U manžela má změna vyvolala strach. Tento strach měl nejrůznější podoby a já jsem si častěji uvědomovala, že s tímto člověkem už žít nemohu. Dospěla jsem po dlouhé přípravě k rozvodu. V tuto dobu jsem měla přečteno mnoho knih, absolvovala mnoho seminářů zaměřených na sebepoznání. Velice mi pomáhaly skutečné lidské příběhy s doporučením a vzorem jak dál. Kromě toho jsem chodila pravidelně do „Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy“ v Českých Budějovicích, kde jsem poznávala další příběhy lidí, ale já jsem zde přímo řešení své situace nenašla. V následujícím období během pěti, šesti let, kdy jsem intenzivně pracovala na svém sebepoznání a své harmonii, jsem potkala mnoho přátel a poznala mnoho lidských příběhů, které mi byly vzorem, poučením a dávaly mi potřebnou víru postupovat životem dál.

Jedna z důležitých forem sebepoznání, které mi pomáhaly, je karetní systém tarot se svou filozofií.

 

 

Tarot – cesta sebepoznání

 

Při výkladu karet jsem si uvědomovala vše, co mám měnit a co už jsem změnila či pochopila. Když jsem se více a hlouběji seznamovala se systémem tarot a přijala „Devět archetypních konstelací skrytých v tarotu“, pochopila jsem mnoho souvislostí. Tato práce byla a je základem pro další práci s karetním systémem tarot. Je to základ pro typologii a diagnostiku osob. Velmi tento poznatek ve své praxi kartářky uplatňuji. Své poznatky jsem sepsala do knihy „Ovlivni svůj osud“, která ještě vyšla v reedici pod názvem „Tarotový pentagram pro zdraví“.

 

Etapa v Liberci

 

Od března roku 2000 jsem bydlela a žila v Liberci. Provdala jsem se tam po dvouletém vztahu. Stěhovala se do společného domu.  Našla jsem tam nový domov a své přátele. Hodně mi pomáhali, pokud jsem potřebovala. Ze začátku mi byl oporou i manžel. S ním jsem se společně rozhodla budovat domov a vztah. Hledala jsem v tom smysl života společně s mou prací kartářky. Stále jsem se učila novým poznatkům a studovala čtyři roky na České universitě Nové doby. Rovněž jsem studovala grafologii a základy psychologie ve dvouletém studiu se závěrečnou zkouškou. Po čase se však ukázalo, že manžel není mým pracovním aktivitám nakloněn a požádal o rozvod (8/2011).
Poučení, ke kterému jsem dospěla během dlouhé životní cesty sebepoznání a uzdravení je, žít plnohodnotný život. Alternativní medicína mi dala poučení vnímat samu sebe jako celek. Učím se žít v přítomnosti a uvědomovat si hlubší souvislosti. Vesmír a přírodní zákony nás učí žít v lásce a v pokoře. Snažím se respektovat hodnoty, jak jenom to umím a tím nacházím svou životní cestu. Je to cestou mé duše. Věřím, že když se rozhodnu pro správnou věc prostřednictvím své intuice, že udělám dobře. Následuji své vnitřní vedení a jsem ochotna to doložit skutky a přijmout změny. Nemusí to být jednoduché, ale je to poctivé. Jenom potom se život začne skládat podle mapy duše. Je radost, když dokážeme sledovat svůj život, jako jednu učební látku. Osud nám pomůže, podpoří nás. 16. ledna 2016 jsem se odstěhovala z Liberce domů. Nyní jsem opět doma v Českých Budějovicích.

 

 

Cesta domů – návrat – České Budějovice

 

Po rozvodu bylo jasné, co bude následovat. Je pravda, že jsem si to všechno neuměla představit, jak to dopadne, tj. vypořádání SJM. Trvalo to čtyři roky, protože jakákoliv dohoda s ním nebyla možná. Prošla jsem soudním řízením, o které požádal a tak se vypořádal společný majetek. Vyjednala jsem si to sama u soudu s poradou zasvěcených do tématu. Výsledek byl po všech velkých peripetií pro mě vysvobozující, ale do posledních dnů velmi napínavý příběh. Nakonec všechno dobře dopadlo.

Nastala etapa, kdy jsem se rozjela kupovat nemovitost a vyřizovat všechny náležitosti k tomu. Měla jsem vybráno na internetu. První byt jsem si koupila. Opravdu velmi mi v tom pomáhat makléř Miroslav Koura. Poděkovala jsem mu a mohu jenom doporučit jeho služby. www.aktualnireality.cz Další pomoc přišla od stavební spořitelny. Potřebovala jsem všechno vyjednat urychleně a bohužel to nebylo dobře načasované, ale ten termín jsem nezvolila já. Vše probíhalo před vánočními svátky (2015) a v jejich průběhu. O to to bylo složitější jednání. S výsledkem jsem spokojená.

 

České Budějovice – domov

 

Mám zde své děti a vnoučata. Těch mám dost, tj. tři vnuky a dvě vnučky. Jsou moje radost, ale i starost. Tu se snažím ale přenechávat rodičům mých vnoučat.  Stále do mého osobního života patří dvě dospělé děti. Navštěvujeme se. Už je to mnohem radostnější, vidíme se častěji, než tomu bylo po dobu, co jsem žila v Liberci.

 Koncem roku 2002 se narodil vnuk Vojta, který už chodí do osmé třídy. Pravidelně ke mně chodí na návštěvu. Má to už celkem blízko. V polovině roku 2007 se narodila vnučka Ema a o dva měsíce později Františka. Jsou rozkošné a třeba z Emičky jednou budou „čarodějka“. Má už své tarotové karty a zajímá se o jejich významy. Učím jí to. Emička má sourozence - dvojčata, bratry. Narodili se v červnu 2012 a jsou to zlatíčka pro všechny. Vítězslav má jméno po otci a druhý vnuk z dvojčat se jmenuje Ondřej.

Závěrem

 

Takto to nějak probíhalo a probíhá v mém životě. Snažím se svůj osobní život nezanedbávat, abych byla i nadále spokojená a mohla se věnovat s radostí své profesi, sobě, přátelům a dětem. Jak říkávám, malým i velkým. Věnuji jim čas a svou pozornost, jakmile to jde. Mám stále naplánované své úkoly, které toužím realizovat. Děkuji osudu ze setkání s lidmi, kteří patří do mého života. Je jich opravdu velmi mnoho a mám je všechny ráda. Některé vidím jen sporadicky, protože nás dělí menší či větší vzdálenost. Pro budoucnost mám svá osobní a pracovní přání. Věřím, že se vyplní i ty zbývající. Přejte mi to prosím.